|
|
Budoucnost brněnského výstaviště
Beltiukov, Ilia ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Architektonický projekt výstavního pavilonu se nachází v lokalitě Brno – Střed, Pisárky, v severní části areálu BVV. Cílem urbanistického návrhu bylo navazovat a integrovat pavilon s druhým městským vstupem do areálu BVV z ul. Hlinky. Pavilon se nachází na základní severní ose BVV a napojuje se kolmou osou na pěší cyklistickou lávku. Spojovací můstek slouží jako cesta mezi městským vstupem BVV k centrálnímu západnímu vstupu pavilonu. Na západní, severní a východní části budovy umístěny odpočinkové a ozeleněné plochy. Pavilon je rozdělen na výstavní multifunkční halu, vstupní objekt napojený na pěší cyklistickou lávku, veřejnou a hospodářskou část. V západní veřejné části se nachází dvoupatrová restaurace s výhledem na jižní část BVV, jmenovitě na pavilon Z. Výstavní pavilon má pravidelný obdélníkový tvar. Kreativním řešením byla hliníková přímková zborcená plocha, která pokrývá celý objem pavilonu. Kovová fasáda má vlnité kontury a ukazuje svojí dynamikou svou lehkost a vzdušnost budovy. Racionální a pravidelný rastr fasády směruje k jednoduchosti, zároveň připomíná monumentálnost a význam pavilonu. Geometrické prostorové křivky názorně ukazují centrální a provozní vstupní prostory do pavilonu. Západní vstupní hala umožňuje vchod dvěma způsoby: ze strany pěší lávky na úrovni 1. NP a z úrovně terénu. V době veletrhu a průběhu různých akcí je vstup možný ze severní a jižní části pavilonu přes průjezdné vrata. V centru vstupního prostoru je velké foyer s monumentálním schodištěm uprostřed. Kruhový tvar schodiště ukazuje směr nahoru k atriu. Spolupůsobení atria a denního světla optický zvětšuje a odlehčuje vstupní prostor. Kromě veletrhů, multifunkčnosti pavilonu je taky možnost variabilního využití – při kulturních a sportovních akcích jako vstupní a společenský prostor pro návštěvníky.
|
|
|
Brněnské brownfields u řeky Svitavy
Flössler, Libor ; Ležatka,, Lukáš (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce BRNĚNSKÉ BROWNFIELDS U ŘEKY SVITAVY. Návrh přestavby a dotvoření části území městské čtvrti Brno - Husovice, na které se nachází brownfield jako je například stará hala bývalé motorárny Zetor. Cílem je navrhnout fungující městskou část s respektováním původní zástavby. Územní celek je navržen tak, aby respektoval okolní zástavbu a zlepšil dopravní situaci. Respektuje dopravní napojení na budoucí přestavbu areálu Zbrojovky, pro který se momentálně zpracovává návrh. Hlavním cílem je vytvořit příjemné místo k bydlení s pokrytím potřeb běžného občana, vytvořit zajímavá místa pro rekreaci, kulturní život, sportovní vyžití a rozšíření počtu pracovních míst v navrhovaném území. Úkolem projektu bylo i vytvořt různorodé bydlení. Místo by si zde měli najít lidé různých sociálních vrstev, a různou potřebou využívání automobilové dopravy.
|
|
|
DŮM NA ÚPATÍ - MĚSTSKÝ DŮM V HISTORICKÉM CENTRU BRNA
Maňáková, Alena ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práce je návrh městského polyfunkčního/bytového domu v komplikované topografické situaci úpatí ulice Pekařské. Cílem bylo porozumět fungování organismu města, jeho vývoji, potenciálu, současným problémům. Řešená parcela se nachází v centru Starého Brna na křižovatce ulic Pekařské a Anenské. Koncept zástavby by měl vycházet z trojúhelníkové parcely, a její polohy ve vztahu k blízkému centru. Koncept funkčního uspořádání musí respektovat základní provozní a funkční požadavky, zejména oslunění obytných prostor a řešení hlukového zatížení. Cílem tohoto návrhu je životaschopná městská zástavba a takové funkční využití, které zhodnocuje a rozvíjí charakter zadaného místa. Urbanistický a architektonický koncept zástavby trojúhelníkového cípu by měl zohledňovat a vhodně doplňovat charakter lokality a její stávající zástavby.
|
|
|
REVITALIZACE CÍRKEVNÍCH STAVEB - FARA PŘÍTLUKY
Sýkorová, Michaela ; Pavlovský, Tomáš (oponent) ; Františák, Luboš (vedoucí práce)
Studentka Bc. Michaela Ráčková se ve své diplomové práci bude zabývat problematikou revitalizace církevních staveb, konkrétně návrhem rekonverze bývalé fary a jejího okolí v obci Přítluky na jižní Moravě. Církevní stavby jako kostely, fary, kláštery byly vždy určujícím a dominantním prvkem při formování sídel. Jejich jasná a často výsadní pozice ve struktuře sídel byla určena tehdejším vztahem člověka k víře. Tato pozice jim i přes mnoho pádů a vzestupů zůstala a církevní stavby dodnes hrají významnou roli v prostředí, ve kterém žijeme.
|
|
|
Design parkové lavičky
Soušek, Vít ; Rajlich, Jan (oponent) ; Sládek, Josef (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá designem parkové lavičky. Její první část analyzuje design tohoto prvku městského mobiliáře z hlediska historie a současnosti. Druhá část pak pojednává o vlastním řešení designu. Hlavním cílem bylo navrhnout elegantní moderní lavičku, která zajímavým způsoben oživí vzhled veřejného prostoru dnešního města. Návrh vznikal s ohledem na estetiku, ergonomii, vyrobitelnost a další nezbytné aspekty průmyslového designu.
|
|
|
Rodinný dům v Československu po roce 1945
Dočekalová Klimešová, Lenka ; Hrubý, Jan (oponent) ; Bacová, Andrea (oponent) ; Šlapeta, Vladimír (vedoucí práce)
Hlavní část dizertační práce analyzuje formu řadové zástavby v Československu v rozsahu let 1945-1990. Hledá její původní kořeny, nové principy jejího utváření a charakteristické typy. Záměrem bylo najít odpověď na otázku, kde spočívají její hodnoty, neboť státem plně řízená typizace negativně ovlivnila podobu průměrného řadového domu. Otázka hledání kvalit přibližuje předválečný vývoj řadových forem a zkoumá paralely mezi soubory soudobými a sedmdesátých let. Problematika je zasazena do širší-ho rámce bytové politiky státu a jejího vlivu na charakter nové zástavby. Práce se především soustřeďuje na období sedmdesátých let, kdy výstavba ro-dinného bydlení vrcholila. Stěžejní část analyzuje tři vybrané soubory řadových domů ze sedmdesátých let. Přitom vychází ze studia dostupné projektové dokumentace, kterou zpřístupnily archivy stavebních úřadů. Vybrané soubory jsou posuzovány z hlediska utváření veřejného prostoru a nových typů řadových domů. Práce upozorňuje na rozmanitost typologické formy řadových domů tohoto období. Poslední část je věnována charakteristice řadových domů postavených po roce 1990. Práce shrnuje příčiny vzniku negativních jevů v příměstských lokalitách a na příkladu typových řadových domů ukazuje jejich proměnu. Na několika vybraných soubo-rech analyzuje nové přístupy v urbanistickém zastavění rodinných domů. V souvislosti s novými koncepcemi zkoumá charakter veřejného prostoru a užité typy řadových domů. Závěr práce shrnuje proměnu řadového domu a jeho urbanistického zastavění od roku 1945 až po současnost a navrhuje další oblasti a problémy vhodné ke zkoumání. V příloze jsou dokumentovány urbanistické studie tří vybraných souborů ze sedmdesátých let, které dosud nebyly publikovány. Součást přílohy tvoří grafy, které hodnotí rozsah rodinné zástavby k bytové zástavbě, v rámci jednotlivých časových úseků od roku 1945 až po současnost.
|
|
|
Rodinný dům v Československu po roce 1945
Dočekalová Klimešová, Lenka ; Hrubý, Jan (oponent) ; Bacová, Andrea (oponent) ; Šlapeta, Vladimír (vedoucí práce)
Hlavní část dizertační práce analyzuje formu řadové zástavby v Československu v rozsahu let 1945-1990. Hledá její původní kořeny, nové principy jejího utváření a charakteristické typy. Záměrem bylo najít odpověď na otázku, kde spočívají její hodnoty, neboť státem plně řízená typizace negativně ovlivnila podobu průměrného řadového domu. Otázka hledání kvalit přibližuje předválečný vývoj řadových forem a zkoumá paralely mezi soubory soudobými a sedmdesátých let. Problematika je zasazena do širší-ho rámce bytové politiky státu a jejího vlivu na charakter nové zástavby. Práce se především soustřeďuje na období sedmdesátých let, kdy výstavba ro-dinného bydlení vrcholila. Stěžejní část analyzuje tři vybrané soubory řadových domů ze sedmdesátých let. Přitom vychází ze studia dostupné projektové dokumentace, kterou zpřístupnily archivy stavebních úřadů. Vybrané soubory jsou posuzovány z hlediska utváření veřejného prostoru a nových typů řadových domů. Práce upozorňuje na rozmanitost typologické formy řadových domů tohoto období. Poslední část je věnována charakteristice řadových domů postavených po roce 1990. Práce shrnuje příčiny vzniku negativních jevů v příměstských lokalitách a na příkladu typových řadových domů ukazuje jejich proměnu. Na několika vybraných soubo-rech analyzuje nové přístupy v urbanistickém zastavění rodinných domů. V souvislosti s novými koncepcemi zkoumá charakter veřejného prostoru a užité typy řadových domů. Závěr práce shrnuje proměnu řadového domu a jeho urbanistického zastavění od roku 1945 až po současnost a navrhuje další oblasti a problémy vhodné ke zkoumání. V příloze jsou dokumentovány urbanistické studie tří vybraných souborů ze sedmdesátých let, které dosud nebyly publikovány. Součást přílohy tvoří grafy, které hodnotí rozsah rodinné zástavby k bytové zástavbě, v rámci jednotlivých časových úseků od roku 1945 až po současnost.
|
|
|
Budoucnost brněnského výstaviště
Beltiukov, Ilia ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Architektonický projekt výstavního pavilonu se nachází v lokalitě Brno – Střed, Pisárky, v severní části areálu BVV. Cílem urbanistického návrhu bylo navazovat a integrovat pavilon s druhým městským vstupem do areálu BVV z ul. Hlinky. Pavilon se nachází na základní severní ose BVV a napojuje se kolmou osou na pěší cyklistickou lávku. Spojovací můstek slouží jako cesta mezi městským vstupem BVV k centrálnímu západnímu vstupu pavilonu. Na západní, severní a východní části budovy umístěny odpočinkové a ozeleněné plochy. Pavilon je rozdělen na výstavní multifunkční halu, vstupní objekt napojený na pěší cyklistickou lávku, veřejnou a hospodářskou část. V západní veřejné části se nachází dvoupatrová restaurace s výhledem na jižní část BVV, jmenovitě na pavilon Z. Výstavní pavilon má pravidelný obdélníkový tvar. Kreativním řešením byla hliníková přímková zborcená plocha, která pokrývá celý objem pavilonu. Kovová fasáda má vlnité kontury a ukazuje svojí dynamikou svou lehkost a vzdušnost budovy. Racionální a pravidelný rastr fasády směruje k jednoduchosti, zároveň připomíná monumentálnost a význam pavilonu. Geometrické prostorové křivky názorně ukazují centrální a provozní vstupní prostory do pavilonu. Západní vstupní hala umožňuje vchod dvěma způsoby: ze strany pěší lávky na úrovni 1. NP a z úrovně terénu. V době veletrhu a průběhu různých akcí je vstup možný ze severní a jižní části pavilonu přes průjezdné vrata. V centru vstupního prostoru je velké foyer s monumentálním schodištěm uprostřed. Kruhový tvar schodiště ukazuje směr nahoru k atriu. Spolupůsobení atria a denního světla optický zvětšuje a odlehčuje vstupní prostor. Kromě veletrhů, multifunkčnosti pavilonu je taky možnost variabilního využití – při kulturních a sportovních akcích jako vstupní a společenský prostor pro návštěvníky.
|
|
|
Brněnské brownfields u řeky Svitavy
Flössler, Libor ; Ležatka,, Lukáš (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce BRNĚNSKÉ BROWNFIELDS U ŘEKY SVITAVY. Návrh přestavby a dotvoření části území městské čtvrti Brno - Husovice, na které se nachází brownfield jako je například stará hala bývalé motorárny Zetor. Cílem je navrhnout fungující městskou část s respektováním původní zástavby. Územní celek je navržen tak, aby respektoval okolní zástavbu a zlepšil dopravní situaci. Respektuje dopravní napojení na budoucí přestavbu areálu Zbrojovky, pro který se momentálně zpracovává návrh. Hlavním cílem je vytvořit příjemné místo k bydlení s pokrytím potřeb běžného občana, vytvořit zajímavá místa pro rekreaci, kulturní život, sportovní vyžití a rozšíření počtu pracovních míst v navrhovaném území. Úkolem projektu bylo i vytvořt různorodé bydlení. Místo by si zde měli najít lidé různých sociálních vrstev, a různou potřebou využívání automobilové dopravy.
|
|
|
REVITALIZACE CÍRKEVNÍCH STAVEB - FARA PŘÍTLUKY
Sýkorová, Michaela ; Pavlovský, Tomáš (oponent) ; Františák, Luboš (vedoucí práce)
Studentka Bc. Michaela Ráčková se ve své diplomové práci bude zabývat problematikou revitalizace církevních staveb, konkrétně návrhem rekonverze bývalé fary a jejího okolí v obci Přítluky na jižní Moravě. Církevní stavby jako kostely, fary, kláštery byly vždy určujícím a dominantním prvkem při formování sídel. Jejich jasná a často výsadní pozice ve struktuře sídel byla určena tehdejším vztahem člověka k víře. Tato pozice jim i přes mnoho pádů a vzestupů zůstala a církevní stavby dodnes hrají významnou roli v prostředí, ve kterém žijeme.
|
host ::
RSS.